KRKONOŠE SEVERNÍ MORAVA A SLEZSKO STŘEDNÍ MORAVA JIŽNÍ MORAVA VYSOČINA VÝCHODNÍ ČECHY ČESKÝ RÁJ ČESKÝ SEVER SEVEROZÁPADNÍ ČECHY ZÁPADOČESKÉ LÁZNĚ PLZEŇSKO ŠUMAVA JIŽNÍ ČECHY PRAHA OKOLÍ PRAHY PO RUSSKI POLSKI FRANCAIS DEUTSCH ENGLISH ČESKY
ČESKÝ RÁJ
  Dopravní přístupnost
Informační centra
Města a obce
Osobnosti a rodáci
Destinační management
 
Příroda a její ochrana
  CHKO ČESKÝ RÁJ
Chráněná krajinná území
Přírodní zajímavosti
Jeskyně a propasti
Vrcholy, hřebeny, sedla
Fauna a flora
Naučné stezky
 
Kultura, zábava, sport
  Kultura a zábava
Sport a relaxace
Zimní sporty
Katalog KUDY Z NUDY
Aktivní dovolená
 
Památky a zajímavosti
  Hrady a zámky
Památky a architektura
Církevní památky
 
Turistika a volný čas
  Agroturistika
Pěší turistika
Cykloturistka
Vodní turistika a sporty
 
Lázeňství
  Lázeňská zařízení
Lázeňské domy a sanatoria
Lázeňská procedura
Přírodní léčivé zdroje
 
Kongresová turistika
  Výstavy a výstaviště
Kongresová centra
Výstavnictví a propagace
 
Ubytování a stravování
  Autokemp, kemp, tábořiště
Hotely, penziony
Chaty a chalupy
Rekreační areály
Další ubytování
Restaurace
Příjemné posezení
Gastronomické speciality
 

Drábské světničky

DRÁBSKÉ SVĚTNIČKY - Zbytky skalního hradu

Skalní masív okolo čedičového suku (Mužského) odolal vlivům eroze a vytvořil náhorní plošinu Hrady, s příkrými stěnami spadajícími do stometrové hloubky. Tento masív s dominantní polohou v okolí lákal k osídlení již od pravěku. Archeologické průzkumy odhalily přítomnost člověka od nejstarších zemědělců po středověk.

Ze středověkých sídel na Hradech jsou nejznámější Drábské světničky, pevnostní soustava na nejzazším výběžku pískovcových skal na JZ straně Hradů. Jsou to vlastně čtyři velké a tři menší skalní bloky oddělené od sebe úzkými průrvami a od ostatního území Hradů hlubokou úžlabinou, která byla v novověku uměle vylámána a rozšířena, takže byl skoro zničen skalní blok, z něhož se do hradu vstupovalo.

Na těchto skalách dodnes zůstaly zbytky osmnácti světniček buď zcela, nebo částečně vytesaných do pískovcové skály, stopy po sedmi dřevěných stavbách a šesti mostních konstrukcích spojujících jednotlivé skalní bloky. Z ostatních opevňovacích pracích se zachovaly stopy po čtyřech uzávěrech a jedné palisádě a zbytky pěti chodeb vytesaných do pískovce.

Původní vstup do hradu byl po mostě, asi padacím, který spojoval nejvýchodnější skalní blok s areálem Hradů. Podle patrných stop bylo skalisko opevněno palisádou a vstup ještě střežila mohutná dřevěná věž. Odtud se šlo přes dřevěný můstek do dalších obytných prostor hradu. Světničky vytesané přímo ve skalních blocích sloužily především jako zásobárny, jako obydlí byly používány převážně dřevěné budovy, po nichž se dodnes zachovaly jen stopy základů. Z ostatních prostor je zajímavá především svatyně. Je to místnost téměř 7 m dlouhá a 4 m široká a vysoká. Uvnitř se podnes zachovaly kamenné lavice při stěnách a oltář, ke kterému vedou tři stupně. Po stranách oltáře jsou výstupky, z nichž jeden mohl sloužit jako kazatelna. V oltáři byla vysekána jamka pro ostatky, zakrytá hrubě opracovanou břidlicovou tabulkou. Šlo tedy o kapli vysloveně katolickou. Kalich, který je dnes vytesán v boku oltáře, je romantický podvrh z počátku 20. století. Vedlejší světnička je pokládána za obydlí kněze. Pozornost zaslouží i nejnižší úzký a vysoký blok zvaný Sloup, v němž je vytesána světnička s jehlancovitou prohlubní sloužící pravděpodobně jako vězení. Prostor mezi skalami sloužící jako nádvoří byl podle stop opatřen dřevěnou podlahou. V jedné ze světniček je zachován na stěně vytesaný kříž. Letopočty a staré nápisy na stěnách byly zničeny návštěvníky objektu. Dvě světničky v nejzápadnějším skalním bloku jsou patrně mladší, pocházejí asi ze 17. stol. a jsou dokladem toho, že ještě za třicetileté války sloužily Drábské světničky jako úkryt při průchodech císařského i švédského vojska.

Celý objekt svědčí o tom, že jeho stavitelé velice dovedně využili možnosti, které jim poskytovala jeho poloha a vytvořili pevnost, která byla před zdokonalením střelných zbraní prakticky nedobytná. Téměř neřešitelnou otázkou zůstává komu a kdy hrad sloužil, neboť o něm není jediná písemná zmínka. Nálezy keramiky svědčí o tom, že Drábské světničky byly osídleny od 12. do 15. století. Zdá se, že dřevěný a ve skále vytesaný hrad byl poslední etapou celého osídlení. Není však vyloučeno příležitostné využívání Drábských světniček ještě mnohem později.

Vznik hradu se klade nejčastěji do první čtvrtiny 15. století, kdy husitská vojska zničila klášter Hradiště. Předpokládá se, že když v l. 1425 - 1430 husité pevně ovládli velkou část kraje, postavili nad tokem Jizery, kudy vedla obchodní stezka, hrad, který by střežil kraj a odkud by mohla být dána výstraha před vpádem nepřátelského vojska. Připomíná se blízkost Valečova, jehož majitelé Bernard a Bartoš z Valečova patřili k přátelům Jana Žižky a stoupencům husitství. Naproti tomu katolická kaple na hradě by spíš ukazovala na to, že Drábské světničky byly opěrným bodem katolické strany a předsunutou stráží nepřátel kalicha v Pojizeří.

Pro přírodní krásy okolí jsou Drábské světničky jedním z nejnavštěvovanějších míst kraje. Rubem tohoto zájmu je fakt, že objekt v měkkém pískovci těmito návštěvami trpí a nemusí být daleko doba, kdy zmizí i poslední stopy po tomto hradu. Proto byl pracovníky Archeologického ústavu ČSAV v 70. letech 20. stol. postaven v muzeu v Mnichově Hradišti velký model světniček a byla provedena i rekonstrukce podoby středověkého hradu.

LOKALIZACE


AKTUALIZACE: 2, 18.11.2004 v 11:10 hodin
Copyright 1998-2017 © www.infoSystem.cz,
součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule ®
Regiony a oblasti ČR
  Turistické regiony ČR
Turistické oblasti ČR
Pohádkové regiony
 
Vyhledávání
  Vyhledávací centrum
Rejstřík oblasti
Databanka akcí
 
ZPRÁVY A AKTUALITY
  Tiskové zprávy
 
Služby pro turisty
  Informační centra
Průvodcovské služby
Tlumočníci a překladatelé
Bankovní služby
Turistický produkt
Sněhové zpravodajství
 
Kalendář akcí oblasti
  Akce pro děti
Kino, divadlo, výstavy
Folklorní akce a festivaly
Turistické akce
Kalendář kongresů, konferencí
Kalendář veletrhů a výstav
 
Folklor a tradice
  Etnografický region
Etnografický subregion
Folklorní sdružení
Folklorní soubory
Folklorní festivaly
Lidové tradice a zvyky
Lidová řemesla a výrobky
 
KLUB ČESKYCH TURISTŮ
  Krajská oblast KČT
Odbor KČT
Turistické odznaky a známky
 
Regionální rozvoj
  Regiony a sdružení
Investiční příležitosti
Průmyslové zóny
Nemovitosti na prodej
Průmyslová výroba
Potravinářská výroba